Toto město bylo spolu s přilehlým územím zařazeno do sestavy SSSR po 2. světové válce. Dnešní Kaliningrad je centrem nejzápadnějšího regionu RF a nemá hranice s jinými částmi země. Nicméně je toto město, jako přední stráž Ruska v Evropě, velmi hrdé na své německé dějiny a snaží se zachovat dědictví předků.

Königsberg byl založen v roce 1255 křižáky z Teutonského řádu a současný status získal v roce 1724.

Město hrálo významnou úlohu v evropském a světovém dění. Je s ním spojen vznik prvního protestantského státu na světě, Pruského vévodství. Königsbergská univerzita založená v roce 1544 se stala atraktivním střediskem pro vědce a kulturní činitele.

1. ©Sputnik/Igor Zarembo/Pohled na ruskou plachetnici Kruzenštern, která vyplouvá z Kaliningradu
2. ©Sputnik/Igor Zarembo/Kostel královny Luisy
3. ©Sputnik/Vladimir Fedorenko/Rybářská vesnice v Kaliningradu
4. ©Sputnik/Igor Zarembo/Část opevnění pevnosti Fort Friedrichsburg v Kaliningradu

V Königsbergu prožil celý svůj život velký filozof Immanuel Kant, narodil se a studoval spisovatel Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann. Tady žili a pracovali vynikající kulturní činitelé a vědci: filozofové Johann Herder a Johann Fichte, astronom Friedrich Bessel, hudební skladatel Richard Wagner, politická filozofka Hannah Arendtová a mnozí další.

Königsberg byl přitom po celou svoji historii nerozlučně spojen s ruskými dějinami. Petr I. tady studoval základy dělostřelectva a možná, že převzal zařízení opevněných stráží, což se mu hodilo při výstavbě Kronštadtu. Königsberg navštívila carevna Kateřina II., historik Karamzin, vojevůdce Kutuzov, básníci Žukovskij, Baratynskij, Někrasov a Majakovskij. A v roce 1758 se během Sedmileté války stalo toto město na několik let součástí Ruské říše.

Nikoli však historické vztahy, ale poloha Königsberga, nezamrzajícího přístavu na Baltském moři, sehrála klíčovou úlohu v jeho osudu v roce 1945. Podle výsledků Postupimské konference byla část německé provincie Východní Prusko předána Sovětskému svazu a 4. července 1946 bylo město Königsberg přejmenováno na Kaliningrad.

©Sputnik/Igor Zarembo/Jantar s inkluzemi starého hmyzu z kolekce Kaliningradského muzea jantaru

Moře darovalo městu snad jeho hlavní poklad: 90 % světových zásob jantaru leží na pobřeží v Kaliningradské oblasti. Tato fosilizovaná pryskyřice má ve městě vlastní muzeum a továrnu, své strážce a sběratele. V samotném městě se dají koupit jakékoli jantarové ozdoby.

Legenda o jantaru vypráví o dceři mořského vládce, krasavici Jurate, která se zamilovala do prostého rybáře Kastitise. Rozhněvaný otec zabil rybáře bleskem a neposlušnou dceru přikoval k troskám zámku pod vodou. Od té doby pláče Jurate nad svým milým a mořské vlny vyplavují na břeh její slzy v podobě kousíčků jantaru.

Tady byla vytvořena a tady také beze stopy zmizela slavná Jantarová komnata, kterou Petrovi I. daroval král Friedrich Vilém I. Za 2.světové války byla vyvezena německými vojáky z Carského sela u Petrohradu a znovu se ocitla ve Východním Prusku. V Královském zámku v Königsbergu ji spatřili naposledy v lednu 1945 a pak beze stopy zmizela.

Budova Královecké katedrály je hlavní pamětihodností Kaliningradu. Poprvé se o ní mluví v dokumentech z roku 1333 a její výstavba byla ukončena v roce 1380. Během 2. světové války byla tato budova velmi poškozena. Byl zničen celý interiér, zůstaly prakticky holé zdi. Dlouhou dobu byla katedrála v bídném stavu, ale v roce 1992 byla přece jen zahájena její obnova.

Dnes tu mají Muzeum dějin města, sbírku mincí a bankovek a dřevěnou vyřezávanou knihovnu. V katedrále jsou dvoje varhany, z nichž jedny patří mezi největší v Rusku a Evropě. Milovníci klasické a náboženské hudby by měli určitě navštívit zdejší tematické koncerty. U zdi katedrály se nachází hrob Immanuela Kanta a v oltářním prostoru jsou pochováni vládci Pruska z dynastie Hohenzollernů.

1. ©Sputnik/Igor Zarembo/Výhled na Královeckou katedrálu od řeky Pregolji v Kaliningradu
2. ©Sputnik/Igor Zarembo/Královecká katedrála v bývalé historické oblasti Kaliningradu Kneiphof
3. ©Sputnik/Igor Zarembo/Pohled na věž Královecké katedrály z Parku soch druhé poloviny 20. století na ostrově Kanta v Kaliningradu
4. ©Sputnik/Igor Zarembo/Třístranné hodiny Královecké katedrály v Kaliningradu

Muzeum světového oceánu je zajímavé pro děti i dospělé. Najdete v něm makety lodí, mořské mapy, exponáty související s geografickými objevy, s archeologií a rybářstvím. Hlavní ale je, že na návštěvníky nečekají jen exponáty pod sklem, mají tady i opravdové lodě, na které se dá podívat nejen zvěnčí, ale také zevnitř.

Mezi nimi je slavný Vitjaz, vědeckovýzkumná loď, která urazila 800 tisíc mil, na které pracovali vědci ze 20 zemí. Zavítal na ni Heyerdahl a Cousteau. Můžete tady vstoupit na palubu bitevní ponorky B-413. Je to jediná neatomová ponorka, jež zůstala v Rusku, a je zachována ve stejném stavu, jak byla vyřazena z ruské flotily.

1. ©Sputnik/Igor Zarembo/Makety lodí prezentované na světovém šampionátu v modelování lodí v kaliningradském Muzeu světových moří
2. ©Sputnik/Igor Zarembo/Budova Muzea světových moří v Kaliningradu
3. ©Sputnik/Igor Zarembo/Návštěvníci si prohlížejí expozici Hlubina v novém korpusu Muzea světových moří

Půlhodiny jízdy od Kaliningradu leží Kurská kosa, úzký a dlouhý pruh souše, jenž se táhne podél pobřeží Baltského moře od ruského Zelenogradsku k litevskému městu Klaipéda. Kosa je dlouhá téměř 100 kilometrů. Písčité duny tady sousedí s borovými lesy a koupat se dá jak v slaných vodách Baltu, tak ve sladké vodě Kurského zálivu. V období migrace proletí nad kosou denně až milion ptáků. V roce 2000 byla Kurská kosa zařazena do seznamu Světového dědictví UNESCO.

1. ©Sputnik/Alexander Zinoviev/Pohled z rozhledny na dunu Efa v Národním parku Kurská kosa
2. ©Sputnik/Igor Zarembo/Tančící les na Kurské kose
3. ©Sputnik/Igor Zarembo/Divoká liška v Národním parku Kurská kosa

V Kaliningradu se můžete příjemně projít ulicemi, vždyť místní architektura je podivuhodným spojením minulosti a současnosti. Obyvatelé se snaží pečlivě zachovat svoje evropské dědictví: městskou bránu, četné zámky a kostely.

Kaliningrad je také velmi zelené město a občas připomíná spíše park s exotickými rostlinami. Lípy, červené javory, platany, buky, kaštany, ořechy, všechny tyto stromy jsou jakoby shromážděny z celého světa, aby zvelebily městský prostor.

Kaliningrad nepatří do seznamu hlavních míst, kde se bude odehrávat světový fotbalový šampionát. Odehrají se tady pouze čtyři zápasy ve skupině: 16., 22., 25. a 28. června. Zápasy se budou odehrávat na stadionu pro 35 tisíc lidí.

Stadion má formu oválu a leží na ostrově Okťjabrskij. Podle návrhu bude možné po provedení šampionátu 10 tisíc míst demontovat. Neplánuje se instalace pohyblivé střechy, jen stínidla, což je požadavek FIFA. Po ukončení fotbalového šampionátu se aréna stane domovem místního fotbalového klubu FK Baltika. Nový stadion bude multifunkční. Kromě fotbalových zápasů zde najdou uplatnění i další sporty, počítá se i s pořádáním koncertů. V Kaliningradu je nyní jen jeden stadion pro 16 tisíc lidí postavený v roce 1892.

Nadcházející světový šampionát přinutil místní vládu k investicím do ostrova Okťjabrskij, který byl po dobu mnoha staletí prázdný a nebylo na něm stavěno. Podle návrhu na ostrově okolo stadionu vyroste celá čtvrť s parky, kotvištěm a nábřežím podél řeky Pregolja.

Letadlem: tento způsob dopravy je nejlepší varianta pro turisty, i pro Rusy, kteří plánují navštívit MS 2018. Cesta trvá okolo dvou hodin a Rusové nepotřebují vízum.

Vlakem: ruští občané potřebují schengenské vízum, jelikož oblast nehraničí s jinými ruskými regiony, ale pouze se zeměmi EU, Litvou a Polskem. Z Moskvy do Kaliningradu jede vlak téměř den.