Historie Jekatěrinburgu začala v období průmyslového osvojování Uralu na začátku 18. století. V této době se na Středním Uralu bohatém na přírodní zdroje aktivně stavěly slévárenské, měď a železo zpracovávající závody, mezi kterými významné místo zaujímal Jekatěrinburgský závod, tedy největší hutnický podnik Ruska té doby.

7. (18.) listopadu 1723 byl v Jekatěrinburgském hutnickém závodu vybudovaném na řece Iseť zahájen zkušební provoz. Toto datum je považováno za den založení města.

1. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Náměstí před budovou Starého nádraží v Jekatěrinburgu
2. ©Sputnik/Sergey Pyatakov/Chrám Alexandra Něvského Novotichvínského kláštera v Jekatěrinburgu
3. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Rotunda v sídle Rastorgujevových-Charitonových v Jekatěrinburgu

První naleziště zlata na území Ruska bylo objeveno právě v těchto místech v květnu roku 1745. A za 100 let po založení města bylo v takzvaném Jekatěrinburgském zlatém údolí odhaleno již 85 nalezišť zlata.

V roce 1831 byla v okolí města odhalena první smaragdová žíla, ukázalo se, že jsou smaragdová naleziště velice bohatá. Jen za prvních 30 let práce na nalezišti vytěžili 2 227 kilogramů smaragdů. Od té doby byly na Uralu kromě zlatých a smaragdových žil objeveny naleziště safírů, akvamarínů, diamantů a dalších drahokamů, polodrahokamů a vzácných kamenů.

1. ©Sputnik/Yuriy Somov/Naleziště umělých smaragdů, připravená produkce Jekatěrinburgského zlatnického závodu
2. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Zlaté pruty – připravená produkce Jekatěrinburgského závodu po zpracování barevných kovů
3. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Maketa kompozice soch na počest uralských meteoritů Meteority Uralu v Uralském geologickém muzeu Jekatěrinburgu

Není důvod se podivovat nad takovým pohádkovým bohatstvím, vždyť Ural, na jehož východním svahu se Jekatěrinburg nachází, je podle pověsti a baškirské pohádky páskem pohádkového velikána.

Se svým počtem skoro 1,5 milionu obyvatel je dnes Jekatěrinburg (po Moskvě, Petrohradu a Novosibirsku) čtvrtým největším městem Ruska.

V historickém centru Jekatěrinburgu je turistická trasa. Červená trasa, která pomůže návštěvníkům města projít samostatnou exkurzi po místních památkách. Červená trasa má mobilní audio průvodce. U každého bodu trasy jsou napsány čísla telefonů, na které když zavoláte, tak si vyslechnete historii toho nebo jiného místa v ruštině a angličtině. Červená trasa začíná a končí u památníku Lenina na Náměstí roku 1905, celkově je po trase 35 památek. Tohle jsou jen některé z nich.

Nábřeží dělnické mládeže je jednou z nejstarších ulic Jekatěrinburgu, leží podél pravého břehu Městského rybníka. Dříve bylo dvoukilometrové nábřeží rozděleno na tři části, z nichž jednu, která se do roku 1919 jmenovala Gimnazičeskaja, můžeme považovat za vrstevnici města. Začalo se tam stavět současně s budováním Jekatěrinburgské pevnosti a závodu v roce 1723.

Na Červené trase se nachází městská památka, která se zvláště odlišuje svým architektonickým řešením a slavnostním vzhledem – Dům Sevasťanova. Původně byl dům postaven ve strohém klasickém stylu, ale v roce 1866 obrostl nebarokními, pseudogotickými a neoromantickými prvky.

1. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Divadlo opery a baletu a památník Jakova Sverdlova v Jekatěrinburgu
2 - 4. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Alexey Filippov/Chrám na Krvi (Chrám Na krvi k poctě Všech svatých působících na Rusi) v Jekatěrinburgu

O něco dále je na Červené trase Chrám na Krvi postavený v roce 2003 na místě Ipatěvského domu, kde byl zabit Mikuláš II. a jeho rodina, který byl zbourán v září roku 1977.

Další pamětihodností Červené trasy je Jekatěrinburgské divadlo opery a baletu, které bylo postaveno v letech 1904-1912 ve stylu vídeňského baroka.

1. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Pohled na Městský rybník z vyhlídkové terasy mrakodrapu Vysockij v Jekatěrinburgu
2. ©Sputnik/Konstantin Chalabov/Pohled na město z vyhlídkové terasy mrakodrapu Vysockij
3. ©Sputnik/Pavel Lisitsyn/Pohled na jekatěrinurský cirkus z obchodního centra Vysockij
4. ©Sputnik/Konstantin Chalabov/Chlapec na vyhlídkové terase obchodního centra Vysockij v Jekatěrinburgu

Kromě Červené trasy existuje další způsob, jak si prohlédnout Jekatěrinburg. A zároveň to udělat rychle a prakticky z jednoho místa. Stačí vyjet na vyhlídkovou terasu mrakodrapu Vysockij. Z výšky 186 metrů je Jekatěrinburg jako na dlani: stará sídla, památky z dob konstruktivismu (ve městě se zachovala jedna z největších kolekcí na světě), do dálky táhnoucí se městské třídy, zlaté kopule chrámů.

Jekatěrinburg se 29. září roku 2012 stal oficiálně organizátorem Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Zápasy se budou konat na Centrálním stadionu, který se během akce bude jmenovat Jekatěrinburg Arena. Je to největší sportovní stavba ve městě, ve které je fotbalové hřiště a atletický komplex.

V současné době je rekonstruován podle požadavků FIFA. Historické fasády tribun budou zachovány a budou součástí nového stadionu.

Během šampionátu bude kapacita stadionu 35 tisíc míst, z nichž 13 tisíc bude na dočasně postavených tribunách. Po mistrovství budou demontovány a kapacita stadionu bude 23 tisíc diváků. Rozměry hřiště jsou 105x68 metrů.

Na stadionu Jekatěrinburg Arena se budou 15., 21., 24. a 27. června konat čtyři zápasy skupinové fáze turnaje.

Letadlem: Mezinárodní letiště Jekatěrinburgu Kolcovo je velkým regionálním letištěm Ruska. Délka letu z Moskvy jsou 2,5 hodiny.

Vlakem: z Moskvy a Petrohradu můžete do Jekatěrinburgu dojet vlakem. Z Moskvy pojedete 29 hodin, z Petrohradu 35 hodin.