Barevné fotografie z carského Ruska

Barevné fotografie z carského Ruska

150 let před vynálezem Instagramu se narodil Sergej Prokudin-Gorskij — fotograf, který natáčel život Ruska na barevnou kameru

Prokudin-Gorskij je ruský fotograf Mikuláše II.

Vytvoření technologie

Le 13. prosince 1902 Prokudin-Gorskij poprvé informoval o vytvoření barevných diapozitivů na základě metody trojbarevné fotografie

Publikace výzkumu

V roce 1903 zveřejnil brožuru „Izochromatické fotografování ručními fotoaparáty"

Cestování světem

V dubnu-září roku 1905 Prokudin-Gorský podnikl první velkou fotografickou cestu, během níž udělal asi 400 fotek Kavkazu, Krymu a Ukrajiny. V této době vymyslel projekt, ve kterém chtěl zachytit jeho Rusko v barevných fotografiích

Fotoprojekt s Mikulášem II.

V květnu 1909 ho oficiálně přijal Mikuláš II., který mu dal za úkol, aby natočil všemožné strany života ve všech oblastech, které tehdy tvořily Ruské impérium. Pro tyto účely byl fotografovi poskytnut speciálně zařízený železniční vagón.

Baškirský pes. Ural

1910

Samarkand

Jezero Zjuratkul. Ural. Minjar

1910

Rolnické dívky. Řeka Šeksna

1909

Lev Tolstoj

1908

Sklizeň

1909

Ovce. Samarkand

1911

Nilo-Stolobenský klášter na jezeře Seliger

1910

Ambiciózní projekt

Všechny jeho fotografie jsou živým portrétem ztraceného světa - Ruského impéria krátce před 1. světovou válkou a nadcházející revolucí.

Začátkem minulého století Prokudin-Gorskij rozpracoval ambiciózní plán, chtěl s podporou Mikuláše II. na barevných fotkách zadokumentovat Ruské impérium. V letech 1909-1912 a v roce 1915 navštívil jedenáct regionů. Přitom cestoval ve speciálně zařízeném vozu, které mu poskytlo ministerstvo dopravy.

Portréty lidí. Rusko

Skupina dětí sedících na svahu kopce nedaleko kostela v Bělozersku

1909

Formování pro umělecké lití. Kasli

1909

Za přízí. Ve vesnici Izvedovo

1910

Rodina kolonisty. Vesnice Grafovka

Sklizeň sena. Natočeno nedaleko Šeksny
mezi městy Čerepovec a Rybinsk

1909

Rybář na řece Iseť

1909

Na drezíně nedaleko Petrozavodsku

1916

Cílem Prokudina-Gorského bylo seznámení Ruska s velkou a rozmanitou historií impéria za pomoci jeho „optických barevných projekcí".

Fotografie vznikly ještě před 1. světovou válkou a revolucí.

Krajiny. Rusko.

Řeka Rešotka. Ural

1912

Celkový pohled na nábřeží a kreml ze zvonice Spaso-Jakovlevského kláštera. Nedaleko Volhy

1911

Horní „Georgijevský" kámen. Řeka Čusovaja

1912

Pohled na Suzdal. Řeka Kamenka

1912

Mlýny. Ural

1912

Borisoglebský klášter. Toržok

1910

Řeka Rešotka. Ural

1912

Technologie

Kvalita snímků bylo natolik vysoká, že je dnes těžké si představit, že to bylo uděláno před stoletím.

Způsob vytvoření fotografií, který vymyslel Prokudin-Gorskij, spočívá v následujícím: rozděloval barvu na tři součásti (červenou, zelenou a modrou). Každé foto podle jím nalezené technologie mělo tři černobílé negativy. První negativ byl udělán přes modrý filtr, druhý přes červený a třetí přes zelený.
Dále se obraz projektoval pomocí projektoru… a barevné zobrazení se ukazovalo na plátnu!

Portréty. Svazové republiky Ruska

Emír Bucharský. Buchara

1911

Obchodník s dýněmi. Samarkand

Skupina židovských kluků s učitelem. Samarkand

Baškirka v národním kroji. Vesnice Jachja, Ural. Minjar

1910

Sartjanka. Samarkand

Rodina. Dagestán. Kavkaz

Obchodník s plackami. Samarkand

Rodáci ze Severního Kavkazu u Prokudina-Gorského

1916

Prokudin-Gorskij opustil Rusko v roce 1918, hned po revoluci 1917. Přestěhoval se do Norska, pak do Anglie, a nakonec se usadil ve Francii.

Zabydlel se v Paříži, kde v roce 1944 zemřel. Je pohřben na ruském hřbitově Sainte Genevieve Des Bois nedaleko Paříže.l

Krajiny. Území svazových republik Ruska.

Dagestán. Aul Šamilja. Kavkaz

~ 1910

Saltinská soutěska. Dagestán. Kavkaz

~ 1910

Řeka Razsoška, která se nedaleko vesnice Verchnije Gorodki vlévá do řeky Čusovaja

1912

Dodávka bavlny do závodu. Bajram-Ali. Turkmenistán

1911

Celkový pohled na Šach-Zinde

Tiflis

1912

Tyto unikátní fotografie Ruska v předvečer revoluce natočené na skelné desky byly zakoupeny u jeho dědiců Knihovnou Kongresu v roce 1948.

Některé skelné desky byly digitalizovány, díky inovačnímu postupu byly vytvořeny zářivé barevné obrazy.