CESTA NA BERLÍN

16. dubna - 8. května 1945

CESTA NA BERLÍN

16. dubna - 8. května 1945
Berlínská útočná operace, jedna z posledních strategických operací sovětských vojsk v Evropě, měla za následek bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Operace trvala 23 dnů – 16. dubna až 8. května 1945.
Vojska Rudé armády rozdrtila v průběhu ledna až března 1945 velká seskupení německo-fašistických vojsk ve Východním Prusku, Polsku a Východním Pomořansku, a koncem března přistoupila na široké frontě k řekám Odře a Nise. Po osvobození Maďarska a po dobytí Vídně sovětskými vojsky v polovině dubna bylo fašistické Německo vystaveno útokům Ruské armády z východu a z jihu.
Současně ze západu útočila vojska spojenců směrem na Hamburk, Lipsko a Prahu, aniž by přitom narážela na organizovaný odpor Němců. Hlavní síly německo-fašistických vojsk působily proti Rudé armádě.




ROK 1944

Adolf Hitler o fortifikaci:

Věřte mi! Jsem nejskvělejší fortifikátor všech dob. Vybudoval jsem Západní val. Vybudoval jsem Atlantický val. Spotřeboval jsem obrovské množství betonu. Vím, co jsou to fortifikační stavby.


ROK 1945

Adolf Hitler o obraně Berlína:

Už jsem ztratil jedno hlavní město – Vídeň. Nemohu ztratit ještě i Berlín.

Pro obranu Berlína rozpracovalo německé velení zvláštní plán. Město a jeho okolí bylo rozděleno na osm sektorů, z nichž každý se měl bránit zvlášť. V centru hlavního města byl zřízen devátý sektor mimořádného významu, kde se nacházel Říšský sněm a Říšská kancelář (pod ní byl Hitlerův osobní bunkr).
Poslední naděje Hitlera
18. října 1944
Zřízení Volkssturmu



Hitler dal rozkaz o totální mobilizaci mužského obyvatelstva ve věku od 16. až do 60. let. Tato domobrana dostala název Volkssturm.

V posledních měsících války nahradili jeho bojovníci nedostatek vojáků z povolání. V té době byly v řadách domobrany také ženy.
Asi 6 milionů lidí sloužilo v praporech Volkssturmu.
Hitlerjugend
Nacisté využívali chlapců a děvčat vychovaných v mládežnické organizaci Hitlerjugend. Od útlého věku je připravovali na válku, a proto se mnozí mladí bojovníci vyznačovali odvahou a krutostí.

Členové Hitlerjugendu se aktivně účastnili obrany Berlína spolu s vojáky a domobranci Volkssturmu. Někteří z nich byli tak fanatičtí, že pokračovali v bojových akcích i po ukončení války.

Foto: Chlapci z Hitlerjugendu se účastnili obrany Pomořanska. O. Ang, 1945.
Hitlerjugend
Alfred Czech
Za Německo bojovali nezletilé děti. Byl mezi nimi také 12letý Alfred Czech, nejmladší nositel Železného kříže.

Vyznamenání dostal Czech za záchranu 12 zraněných vojáků. Po odevzdání kříže ho naučili zacházení se zbraněmi a poslali na frontu.

Czech byl zraněn a zajat. V roce 1947 se vrátil do rodného města, které se stalo územím Polska. Emigroval do Západního Německa, kde pracoval do konce života jako stavbař. Oženil se a stal se otcem deseti dětí.
Před Berlínskou operací
14. a 15. dubna 1945
Vojska 1. Běloruské fronty uskutečnila průzkum bojem, aby zjistila silné a slabé stránky palebního systému nepřítele. Nacisté si pomysleli, že začala ofenzíva sovětských vojsk.
Proti 32 průzkumným oddílům působilo veškeré nepřátelské dělostřelectvo. Kdy průzkumníci zastavili svůj postup vpřed, německé velení se domnívalo, že sovětská ofenzíva ztroskotala. Proto Berlínská operace, která začala brzy poté, byla pro Německo překvapením.
Začátek operace
16. až 19. dubna 1945
1. Běloruská fronta zahájila boj o Seelowské výšiny. Němci zřídili v tomto místě obranu hluboce učleněnou do sledu. Sovětské velení počítalo s tím, že překoná tuto obrannou čáru do 17. dubna, boje se ale protáhly na tři dny.
Vojska 1. Ukrajinské fronty chráněné dýmovou clonou úspěšně provedly násilný přechod řeky Nisy. Tankové armády Koněva postupovaly k Berlínu rychlostí 30 až 50 kilometrů za den.
Přední oddíly 2. Běloruské fronty dobyly přehrady v zátopovém území řeky Odry, což podstatně usnadnilo její násilný přechod.
Útok na Berlín
20. až 25. dubna 1945
Hitlerova sebevražda

30. dubna 1945

Sovětská vojska se blížila k centru Berlína. Adolf Hitler spáchal sebevraždu spolu s manželkou Evou Braunovou ve svém bunkru. Zanechal politickou závěť, v níž rozdělil své funkce mezi svými důvěrníky.
S příchodem Rusů do Berlína se Hitler bál, že Říšskou kancelář budou ostřelovat granáty s uspávacím plynem, a pak ho vystaví na ukázku v kleci v Moskvě
Traudl Junge
osobní sekretářka Adolfa Hitlera

Ukončení operace
26. dubna až 8. května 1945
Vojska 1. Běloruské a 1. Ukrajinské fronty postupovala k centru Berlína. Ve městě probíhaly urputné boje. V noci 2. května požádali Němci o zastavení palby a poslali parlamentáře.
2. Běloruská fronta úspěšně postupovala na západ, překonávala odpor nepřítele a drtila přisunované rezervy. 3. května navázala sovětská vojska spojení s předními silami spojenců.
Krátce před sebevraždou rozkázal Hitler polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi, aby odvedl vojska do Prahy a zařídil tam "druhý Berlín"



Sovětská vojska se soustředila v blízkosti města a připravovala se na útok. Operaci se plánovalo zahájit 7. května, kvůli povstání však začaly bojové akce o dva dny dříve.
Berlínská operace

16. dubna až 8. května 1945

Berlínská operace byla jednou z nejrozsáhlejších ve Druhé světové válce. V průběhu bojů uskutečnila sovětská vojska unikátní světlometný útok a využila letecké armády, která čítala nejvíce letadel za celé dějiny.


Výměna velitele
1. Běloruské frontě velel Rokossovskij. Stalin ho však vyměnil za Žukova. V průběhu Berlínské operace velel Rokossovskij 2. Běloruské frontě a útoku na Berlín se nezúčastnil.




Na fotce: Josif Stalin a maršálové Žukov (zleva) a Rokossovskij. Neznámý fotograf, 1944.
Světelná zbraň maršála Žukova

Aby nepřítele znenadání překvapil, zařídil Žukov noční útok. Pozice Němců osvětlovalo téměř 150 protiletadlových světlometů, jichž se obyčejně používalo v boji proti letectvu. Světlo však nemohlo proniknout přes mračna prachu a kouře nad bojištěm, a proto nebyla efektivita světlometného útoku tak velká, jak se plánovalo.
Žukov použil v Berlínské operaci 143 světlometů
Vojáci vztyčují sovětské prapory nad Braniborskou bránou. Jevgenij Chalděj, 1945
 
 
 
 
Sejmutí fašistického orla z budovy říšské kanceláře. Georgij Lipskerov, 1945
 
 
 
 


Největší letecká armáda

V 16. letecké armádě bylo přes 3000 letadel
Žukov posílil 16. leteckou armádu a udělal ji největší v dějinách. Kvůli špatnému počasí se však nepodařilo jí využít v bitvě o Berlín maximálně efektivně.



Foto: Sovětská letadla míří na Berlín. Mark Reďkin, 1945
Inscenovaná fotografie

Proslulá fotografie vztyčení praporu Vítězství nad Říšským sněmem byla inscenována. Nebyli na ní Michail Jegorov a Meliton Kantarija, kteří prapor poprvé vztyčili, nýbrž Alexej Kovaljov, Abdulchakim Ismailov a Leonid Goričev. Fotograf je poprosil, aby inscenovali vztyčení praporu už po ukončení bojů.

PRAŽSKÁ OPERACE

5. až 12. května 1945

Němci chtěli vytvořit v Praze novou metropoli nacismu, místní obyvatelé však byli proti.

5. května vypuklo lidové povstání. Němci se pokoušeli situaci kontrolovat, příští den však šla sovětské vojska do útoku. V důsledku toho zabralo osvobozování Prahy méně než týden.



Den Vítězství
8. až 9. května 1945

V Den Vítězství se oslavuje vstup v platnost Aktu o kapitulaci Německa.

Kvůli časovému rozdílu v USA a v Západní Evropě byl v tomto okamžiku ještě 8. květen, a v Moskvě – už 9. květen. Proto v mnoha zemích se slaví tento svátek o den dříve, než v Rusku.





Foto: Ohňostroj Vítězství na Rudém náměstí. 9. května 1945. Dmitrij Černov
ZDROJE:

MÉDIA
Fotobanka Sputnik
Federální archiv Německa
Infografika Sputnik

TEXTY
Nakladatelství Feorija
Žukov G. K. Vzpomínky a úvahy. Moskva, 2002
Koněv I. S. Pět a čtyřicátý. Moskva, 1975
Rokossovkij K. K. Povinnost vojáka. Moskva, 1988
Isajev V. A. Berlín 1945: Boje ve zvířecím doupěti. Moskva, 2007
9. května 1945. Vzpomínky. Za redakce Samsonova A. M. Moskva, 1970
Rusko a SSSR během válek 20. století. Za redakce Krivošejeva G. F. Moskva, 2001
Gostoni P. Boj o Berlín. Ve vzpomínkách svědků. 1944-1945. Moskva, 2013
Ciporucha M. I. O život lodě. Moskva, 1989
topwar.ru, encyclopedia.mil.ru, warmech.ru, gunscity.ru, pobeda.elar.ru, 3reich.ru, zonwar.ru, rus.rus4all.ru, livelib.ru


Foto: Voják hraje na akordeon pro Pražany, 9. května 1945. Fjodor Levšin

© 2016 Sputnik
Made on
Tilda