Lidové legendy o vzniku Nižního Novgorodu říkají toto:
Bílý car s družinou se plavil po Volze a zastavil se u Datlových hor, kde uviděl Mordvince modlící se k pohanským bohům. A bílý car svým sluhům přikázal, aby mordvinským náčelníkům darovali soudek zlata a stříbra. A oni mu z vděčnosti odeslali mnoho jídla, chleba, medu a soli. Mladí mordovští poslové se však cestou unavili a všechen chléb, sůl a med snědli. Aby to nikdo nezjistil, nasypali na jídlo hlínu a písek a to přinesli bílému carovi.
Car z vděčnosti dar přijal a Bohovi poděkoval: "Sláva tobě, že jsi mi dal mordvinskou zemi," protože si myslel, že Mordvinci mu odevzdali svoji vládu. Car plul dále po řece a rozhazoval písek a hlínu. Kam dopadne hrst, tam vznikne město, kde troška, tam bude vesnice.
A tak se na mordvinské zemi objevili ruští lidé a na březích Oky a Volhy vzniklo "nové město" Novgorod, který později nazvali Nižním. Možná proto, že ležel níže v porovnání se svým "starším bratrem" Novgorodem Velikým založeného ještě v polovině 9. století na severozápadě Rusi nebo proto, že ležel níže na řece než jiné "staré město".